Tak už jsem doma. Nevím, jestli je to výhra. Skončila pohoda, svoboda, bezstarostnost, nezávislost... mohla bych vyjmenovávat dál a dál. Jo, taky můžu jmenovat, co všechno mi zůstalo, a nebo naopak přibylo, ale nějak si nemůžu vzpomenout. To asi svědčí o mém stavu navrátilce. Všichni jsme věděli, že to jednou skončí, že jednou se rozejdeme. Taky jsme si slibovali, jak si budeme psát, jak se budeme navštěvovat. Bohužel ale už to není tak intenzivní.
Tak jsem zpět a hledám, jak co nejlíp nahradit to, co jsem měla tam. Práce, povinnosti, závazky aspoň zaplácnou čas, ale nevyplní tu díru, co ve mně zbyla. chjo.
Opustit někoho, koho si miloval, je těžší, než se k němu vrátit.
